Jdi na obsah Jdi na menu
 


Korzetem se pro účely tohoto článku myslí klasický, nepružný, stahovací korzet. Takže korzetem nemyslím třeba tohle - takovým šatům se sice říká korzetové, ale správně jde o korzetový živůtek a ne o korzet. Tohle je zase prádlový korzet, oděv z pružného materiálu a s košíčky. My se budeme zabývat tímhle:

Obrazek

Jako příklad použiju korzet krátký, pod prsa, ten je jednodušší a jestli s korzety začínáte, doporučovala bych šít nejdřív takový. Mimo jiné se spotřebuje méně materiálu a když to zvrtáte, nenaděláte tolik škody.
Jako materiál zvolte něco, co vůbec nepruží ani v jednom směru (kromě šikmého - tam pruží všechno). Pokud se vám mermomocí líbí pružný materiál, je potřeba ho znepružnit, což se provede podlepením nažehlovacím vlizelínem. Korzetový evergreen je satén, doporučuji nějaký silnější a ne ten s úplně hladkým povrchem, ten se rád zatrhává. Na vnitřní vrstvu si kupte bavlněné nebo lněné plátýnko; bavlněné se dá koupit levně v několika základních barvách (viz návod na sukni - ta je šitá z takového plátýnka). Barvu vyberte buď nenápadnou, ladící se svrchním materiálem, nebo schválně kontrastní, to už záleží na vás. Dál si kupte nažehlovací vlizelín nějaké střední síly; šijete-li ze silného materiálu (např. rifloviny), stačí tenčí. Obejdete se i bez něj, pokud je látka dost silná a málo pruží v šikmém směru; některé látky se šikmo hodně tahají, přestože jinak nepruží, a takové je lepší podlepit. Pozor, prodává se i pružný vlizelín, ten si nekupujte.
Na svrchní vrstvu korzetu si nekupujte samet. Vím, že hezky vypadá, ale na zpracování je to, s prominutím, hajzlík. Kromě toho je poměrně teplý a také svým vzhledem kazí zeštíhlovací efekt (vypadá robustně). Doporučuji až pro zkušenější. S pružným sametem se pracuje lépe, ale ten je každopádně nutné podlepit. Bavlněnu a len před šitím raději vysrážejte (vyperte v horké vodě).

Základní korzet se skládá z pěti dílů, tří vpředu a dvou vzadu:

Obrazek

K vytvarování to bohatě stačí a není nutné dělat dílů víc, ale je to samozřejmě dovoleno. Menší počet bych nedoporučovala, chcete-li redukovat, pak maximálně na čtyři (spojte první a druhý nebo druhý a třetí), ovšem počet kostic by měl zůstat stejný - v tom spojeném dílu bude “falešná” kostice, která bude kopírovat imaginární šev. Záleží také na postavě. Hodně ženská postava s úzkým pasem a výraznými boky určitě potřebuje pět dílů.
Profesionálové berou na korzet různé detailní míry, normální pokusnici stačí tyhle:

Objem hrudníku pod prsy; objem pasu; objem boků (ne v nejširším místě, ale v místě, kde bude korzet na bocích končit, což je plus mínus 15 cm pod pasem, jinak by se v něm nedalo sedět); a výška. Změřte si vzdálenost od horního okraje korzetu, což je přibližně tam, kde vám končí podprsenka, do pasu, a pak vzdálenost od pasu do místa, kde chcete mít špičku korzetu. Vepředu se korzety dělají delší než na bocích, takže na boku vám korzet bude sahat dejme tomu 14 cm pod pas a vepředu 17. Přední délku ověřte v sedě, když si špičku uděláte moc dlouhou, bude vám překážet při sezení.
Podle výšky korzetu nakupte materiál. Na korzet pod prsa na běžnou postavu kupte tak 50-60 cm látky šíře 140 cm; užší látky potřebujete dvakrát tolik. Máte-li hodně kyprou postavu, takže některý ze tří objemů přesahuje cca 120 cm, budete také potřebovat víc látky. Na korzet přes prsa je samozřejmě potřeba širší pruh materiálu, naopak chcete-li šít jen nějaký korzetový pás, bude vám stačit méně.

Střih korzetu je v podstatě jednoduchý - nastříháte pět dílů, které při složení dají dohromady něco tvaru přesýpacích hodin. Jak těžké je převedení teoreticky jednoduchého principu do praxe rozebírat nebudu, to poznáte při práci sami :) Od objemů, které jste naměřili, odečtěte zhruba 8 cm. I když se nechcete hodně stahovat, musíte stejně odečíst, protože jakmile na sobě korzet zašněrujete, pár centimetrů vám ubere, i když nebudete utahovat. Máte-li měkkou postavu, uberte v pase ještě o dva centimetry víc. Hrudník se tolik nestáhne, boky také ne (v těch místech, kde končí korzet, překáží většímu stáhnutí pánevní kost), ale pas se stahuje celkem ochotně. Máte-li vysportovanou hranatou postavu plnou svalů, uberte všude stejně.
Na obrázku vidíte dva příklady, jak se dá korzet nastříhat. První je úplně jednoduchý, druhý je ve výsledku estetičtější, protože kostice mezi prvními třemi díly se sbíhají do špičky, což lépe vypadá. Funkční jsou oba střihy.

Obrazek

Při navrhování střihu je nejlepší postupovat tak, že si narýsujete čtyři rovné čáry - jedna bude reprezentovat pas, druhou nakreslete nad ním ve výšce horního okraje korzetu a poslední dvě pod ním, jednu ve vzdálenosti, kde bude končit korzet na boku a druhou ve vzdálenosti špičky. Mezi čarami pak budete rýsovat jednotlivé díly. Předem si rozpočítejte, kolik cm bude který díl zhruba měřit - máte-li např. obvod pasu 70 cm, odečtete 8 cm na stažení a výsledek vydělíte dvěma (protože rýsujeme jen půlku korzetu!); vyjde vám 31 cm. Na přední část korzetu vyhradíme 15 cm, na zadní 16; to znamená, že vepředu připadá na jeden díl pět centimetrů a vzadu osm. Stejně spočítejte hrudník a boky, přičemž na bocích bude zadní část o něco větší než přední (při šití korzetu přes prsa se podobně musí rozdělit obvod přes prsa). Šířky jednotlivých dílů doladíte při rýsování, ale součet musí zůstávat pořád stejný.

Obrazek

Při rýsování střihu dbejte na následující pravidla:
1) tam, kde bude šněrování, by díly měly být rovné. Tj. při šněrování vzadu bude příslušný okraj pátého dílu rovný. Jestliže vám tam přebývá centimetr, který nemůžete nikde udat, nechte ho tam, ale nejlepší je rovina.
2) úhly v pase na sebe přiléhajících dílů musí být stejné. Na obrázku je vidět, jak to řeším já - v místě, kde se díly nahoře nebo dole dotýkají, narýsuju pomocnou čáru kolmou na pas. Vzdálenosti označené na obrázku jako a a b pak musejí být stejné. Díly samozřejmě musí být i stejně dlouhé. Kdyby se délky a úhly lišily, korzet by šel špatně sešít a byl by křivý. Toto pravidlo se ostatně týká všech podobných střihů.
3) díl I. má na obrázku rovný okraj, ale pokud tam nebude šněrování nebo háky, nemusí být rovný. Záleží na vás, jestli chcete vepředu plochý profil nebo taky stáhnout, ale pokud ještě nemáte v pase 50 cm, moc tam neubírejte.
4) nejvýraznější tvarování by mělo být v podpaží
5) na obrázcích jsou díly všude rovné, ale nebojte se na bocích (ve švu v podpaží) nakreslit boky do kulata. Chce to trochu cit, kdo si netroufá, nakreslí to rovně :)

Jakmile budete mít narýsováno, můžete pokračovat. Podle střihů si nastříhejte svrchní i spodní materiál - každý díl dvakrát, samozřejmě zrcadlově. Pokud budete podlepovat, nažehlete si na vrchní díly vlizelín.
Při sešívání máte několik možností:

Obrazek

1. Černě je namalovaný jeden díl, zeleně druhý. L je líc, R rub. Vrchní a spodní materiál sešijete k sobě (nejlépe entlem, tím se zároveň začistí), zahnete přídavky na švy, zaklesnete do sebe, jak je na obrázku, a prošijete (prošití je vyznačené dvěma černými čárkami. Na tento styl je nutné myslet už při stříhání a udělat si dostatečně široké přídavky. Při šití pak dávejte pozor, aby zahnutí mířilo na obou stranách korzetu vždy na stejnou stranu, protože je poznat, kde je díl přehnutý. Tento styl jsem zkoušela jenom jednou a pak jsem ho zavrhla jako zbytečně pracný. Navíc se příliš nehodí, chcete-li kostice zvýraznit kontrastními tunýlky.


2. Tento způsob je asi nejméně náročný na zpracování. Opět si sešijete vrchní a spodní materiál a jednotlivé sestavené díly pak přišijete k sobě. Záložky švů budete mít do rubu, kde je také po sešití korzetu začistíte - překryjete - stuhou, která zároveň poslouží jako tunýlek na kostici. Stuhu si buď vyrobte z materiálu, z něhož jste udělali spodní vrstvu, nebo si kupte v galanterii keprovku. Pokud budete šít pečlivě, nemusíte už líc korzetu nijak řešit, ale nejlepší je našít tam také nějaké stuhy, které šev zakryjí a zároveň působí ozdobně, zvlášť jsou-li z materiálu odlišné barvy. Nebo tam našijte třeba proužky krajky. Kostici nakonec nacpete do prostoru, vyznačeného fialovou šipkou.

Obrazek

3. Třetí možnost, pracností někde mezi. V tomto případě nesešíváte rubové a lícové části dílů předem, ale zvlášť sešijete rubové a zvlášť lícové. Tím vlastně získáte dva “korzety” - rubový a lícový plášť. Ty potom přiložíte na sebe tak, aby se švové přídavky schovaly, a prošijete. Problém je v tom, že linie švů se musí dokonale překrývat, jinak vám bude šití na jedné straně utíkat. Musíte si švy před šitím vždycky sešpendlit. Nebo to vzít od oka, šít po líci a nad rubem mávnout rukou :) Kostice se potom strčí do vzniklého tunýlku. Začišťovat už nic nemusíte.

V návodu jsem se zatím nezmínila o žádném zapínání. Nejjednodušší řešení je zapínání nedělat; korzet vpředu prostě sešijte a vzadu šněrujte, nebo ho sešijte vzadu a šněrování přesuňte dopředu, je to praktické a dobře to vypadá. Chcete-li mermomocí zapínání, máte tři možnosti:
1) Zip. Koupí se všude a všití není tak složité, ale je tu riziko, že nevydrží tah a rupne. Jestli se chcete hodně stahovat a ve staženém korzetu se předklánět, sedat si a podobně ho namáhat, radši nechte zip zipem, nebo ho všijte tak, aby nebylo těžké ho vyměnit.
2) Prádlové háčky. Jsou to ty, jimiž se vzadu zapíná podprsenka nebo prádlové korzety. Koupí se v metráži našité na stuze, kterou jenom všijete dovnitř. Ani prádlové háčky však nevydrží drsnější zacházení a do pevného korzetu se nehodí.
3) Korzetové háky. Speciální korzetové zapínání, sestávající ze dvou dílů - na jednom jsou očka, na druhém výstupky, které se do oček zacvaknou. Háky jsou ocelové a vydrží všechno, kromě nedostatečného zašněrování - musíte se pořádně utáhnout, jinak se rády rozepínají (platí především pro korzety přes prsa - rozepínají se hlavně přes ta prsa :) ). Kromě výdrže mají výhodu v tom, že vypadají velmi korzetově. Základní nevýhoda pro českou švadlenu tkví v tom, že se u nás nedají sehnat (pár kousků měla galanterie D Kalců v Brně na Běhounské; v jakémkoli jiném obchodě nebudou ani vědět, na co se ptáte). Nejjednodušší je objednat si háky v některém zahraničním e-shopu s korzetovým materiálem. Vyjde cca na 200-300 korun.

Obrazek

Chcete-li našívat nějaké ozdoby, udělejte to teď, ještě před začištěním - s výjimkou krajkových kanýrků na horním či dolním okraji, ty se můžou dělat až po (podle toho, jak mají vypadat).

Po sešití korzetu začistěte horní nebo dolní okraj. Nejlepší je klasický šikmý proužek - ustřihnete pruh z látky, buď šikmo (proto šikmý proužek), pokud nepruží, nebo klidně rovně, jestliže pruží (v šikmém směru pruží i nepružné látky). Šikmý proužek se dá i koupit. Přiložte ho lícem na líc korzetu, kraj proužku přesně ke kraji korzetu, a prošijte cca půl centimetru od okraje. Potom proužek přehrňte přes okraj, založte (zarolujte) do sebe (aby se schoval jeho druhý okraj) a znovu prošijte. Vznikne lem jako na obrázku, z obou stran vypadá stejně. (Kdybyste chtěli podrobnější návod na lemování šikmým proužkem, napište, nějaký dám dohromady - ale myslím, že je to celkem jednoduché.)

Obrazek

Než začistíte i druhý, nastrkejte do tunýlků kostice. Kostice jsou další problematický materiál. Existuje několik druhů:

1. Běžná tenká plastová kostice - koupíte ve většině galanterií. Je cca 0,5 cm široká, z bílého plastu, velmi ohebná. Dává se třeba do korzetových živůtků. Do korzetu se nehodí, v nouzi a nechcete-li hodně pevné stáhnutí, ji použít můžete, ale musíte místo jednoho širokého tunýlku udělat vždy aspoň tři úzké vedle sebe a do nich dát kostice. Tři tenké kostice vedle sebe pořád nevydají za jednu tlustou, ale už je to lepší.

2. Rigilen - umělohmotná kostice s drátky. Také se dá koupit v mnoha galanteriích a také je na prd. Drátky rády vylézají (dá se řešit čepičkou ze silnější látky nebo koženky) a kostice je velmi měkká a poddajná. Do korzetového živůtku fajn, do korzetu ne.

3. Desira - silné plastové kostice zahraničního původu, které koupíte v některých obchodech (galanterie v Kotvě, DP Image). Tváří se poddajně, ale v pevném korzetu poslouží jako nekompromisní stahovadlo. Zároveň jsou lehké a dobře se s nimi pracuje - dají se stříhat nůžkami a nikde z nich nic nevylézá.

4. Ocel - silné ocelové kostice, u nás je prakticky nekoupíte. Dají se však snadno objednat ze zahraničních e-shopů, už nařezané na různé délky a s ošetřenými konci. Začátečníkům je nedoporučuju, potřebují dobře zkonstruovaný korzet a stahují opravdu pevně - bez předchozího tréninku je to pro normálního člověka sadomaso, které končí modřinami na žebrech. Jsou také nebezpečnější na šití, při lemování korzetu stačí ujet a zničíte jehlu, stroj i prsty.

5. Spirálová ocel - měkčí ocelové kostice, ohebné ve všech směrech. Kupují se také už nařezané a očepičkované, a také pouze v zahraničních e-shopech. Vhodné nechcete-li plast, ale ještě se necítíte na ocel.

Po vložení kostic začistěte druhý okraj korzetu a máte skoro hotovo. Poslední prvek, který zbývá udělat, je šněrování. Můžete ho vyřešit tak, že na korzet našijete nějaká očka, ale nejlepší jsou klasické dírky. Není na nich nic složitého, co by člověk, který dokázal ušít korzet, nezvládl.
Dírky naťukávejte do řady mezi dvě kostice. Výztuž je nutná, protože na dírky bude velký tah. Jak to má vypadat vidíte na obrázku, tunýlky s kosticemi jsem zvýraznila, protože šití je dovedně zamaskované ve vzoru látky a není moc vidět:

Obrazek

Dírky koupíte prakticky v každé galanterii, prodávají se v sadě s návodem a potřebnými nástroji. Doporučuji velikost kolem 5 mm a rozestup 2,5 cm. Do látky si uděláte dírku, nejlépe důlčíkem na plech (koupíte v železářství nebo najdete doma v dílně), do dírky strčíte díl s krátkou trubičkou (trubička míří na rub), na trubičku nasadíte kroužek, celé to umístíte na podložku, z druhé strany nasadíte rozrážedlo a několikrát do něj praštíte kladivem. Trubička se roztáhne, zatluče do kroužku a dírka drží. Měla by držet pevně, jestliže se v látce volně viklá, tloukli jste málo. Někdy trubička praskne a je-li prasklina velká, škrábe. V takovém případě je lepší dírku z látky opatrně vypáčit a natlouct jinou. Praskají pouze nerezové dírky, železné ne.

Na šněrování je nejlepší nějaká silná šňůra, případně stuha, má-li plnit i ozdobnou funkci. Tip pro sraby: šněrujte silnější kulatou gumou, která zajistí, že korzet bude trochu pružit.

Tento clanek jsem prevzala z internetu ze stranek:  http://vysivani.konicky.net/

timto chci podekovat tvurci za dobry typ.